“Platforma Fotograf je největší českou institucí propagující fotografické umění. Skrze časopis, galerii a každoročně pořádaný festival napomáhá lidem zorientovat se v dění v tomto oboru a coby nekomerční organizace slouží jako nezávislý referent v domácím i mezinárodním prostředí. Kromě toho podporuje výjimečné talenty – třeba Miroslavu Večeřovou, jejíž tvorba se zaobírá vztahem člověka a přírody.”

Fotograf vznikl před patnácti lety jako první domácí časopis o současné i klasické artové fotografii. Dnes je jediným periodikem, které díky anglické jazykové mutaci a mezinárodní distribuci šíří informace o českém vizuálním umění za hranicemi naší země. K vystavování titul přistoupil v roce 2009, kdy otevřel vlastní prostor Fotograf Gallery, jenž sídlí v centru Prahy a nabízí návštěvníkům vhled do aktuálních přístupů k fotografii a do prolínání této disciplíny s dalšími uměleckými kategoriemi. Fotograf Festival je prozatím nejmladším projektem organizace, přesto patří k již etablovaným a divácky vyhledávaným událostem podzimní kulturní sezony v Praze. Díky početné účasti vystavujících a odborníků ze zahraničí k nám přináší neotřelé náměty a přístupy. Připravovaný ročník s podtitulem Archeologie euforie se bude zpětně ohlížet na rezonanci geopolitických změn osmdesátých a devadesátých let ve vizuálním umění, ale také na paralelně probíhající rozpad nadvlády fotografie při nástupu nových médií komunikace a digitální produkce.

SYMBIÓZA FOTKY A OBRAZU

Sběratele fotografie pak potěší portfolia, která Fotograf vydává dvakrát do roka a jež přinášejí vybraná díla předních výtvarníků mladé a střední generace. Každá edice, do níž je od šesti autorů a autorek vybráno po pěti snímcích, je de facto malou, koncepčně připravenou tematickou sbírkou, která představuje to nejzajímavější, co u nás v dnešní době na dané téma vzniklo.

Při nákladu pouhých tří kusů je každé portfolio unikátní, pečlivě technicky připravenou kolekcí, na níž tým Fotografa vždy spolupracuje přímo s vybranými tvůrci. Takový projekt ale nezřídka překročí stín jednorázového příspěvku, jak tomu bylo třeba v případě výstavy Isotonic Song dvojice Miroslavy Večeřové a Pavla Příkaského, která v galerii Fotograf proběhla letos na jaře. Náklonnost k nadané, nyní třiatřicetileté Večeřové projevila instituce již před několika lety, kdy s její tvorbou nejprve seznámila čtenáře časopisu, aby následně její zátiší zařadila do portfolia nesoucí název Místo. Dalším krokem v podpoře této autorky, jež dnes již trvale působí v Londýně, byla výstava se současným výtvarníkem Pavlem Příkaským. Práce Miroslavy Večeřové je pevně ukotvena ve fotografii a médiích pohyblivého obrazu, zatímco jádrem tvorby jejího tvůrčího partnera je malba v kombinaci s instalací. Jejich tandemová práce je postavena na neustálém přemosťování mezi materialitou a technickými obrazy, kde rukodělný a malířský prvek je protějškem častých tematických výpůjček z oblasti vědy v její chladné a popisné schematičnosti. Na společné expozici rozvíjeli myšlenku o společném základu všech živých organismů a poetickými prostředky polemizovali s představou člověka jako měřítka všech věcí. Základní metaforou pro toto bádání se stala přítomnost soli v tělních tekutinách lidí a zvířat.